Rozhovor | Martin Fenin 2.část

Kariéru si chtěl nakopnout v Cottbusu, potom ses objevil ve Slávii a nakonec zpět v Teplicích. Proč to nevyšlo v jednom z těchto týmů?

"Tenhle pojem restart kariéry byl taky k smíchu. Bylo mi 24 let a měl jsem pres 100 startů v Bundeslize a 16 startů za áčko v reprezentaci, takže úžasná kariéra v té době. Nevím, kde se vzal pojem restart. 😃 Jenže pak přišlo to okno a z toho už jsem se neotřepal."

Proto jsem schválně neříkal nic o restartu. Zmínil si "slavné" okno, se kterým sis určitě užil svoje. Když jsem se díval na tvoje webové stránky, máš tam hezká trička...Už bereš všechny tyhle události s nadhledem a udělal za vším tlustou čáru?

"Člověk si musí umět ze sebe udělat srandu. 😃 Už dávno jsem se pres to přenesl."

Říkáš si zpětně, že byla chyba se vracet do Česka? Neměl si radši zkusit třeba nějakou nižší soutěž v Německu, kde si měl a nadále máš dobré jméno?

"Po tom pádu z okna to bylo těžké, v Německu na mě koukali jako na člověka s problémy. což nebylo jednoduché. Návrat byl v pořádku, ale měl jsem tam strašnou smůlu, když mě hnedka ve druhém zápase zranil Dosoudil a za další 3 měsíce jsem šel na operaci s okem. Prostě smůla nevídaná a tím pádem žádná herní praxe, kvůli které jsem se vracel."

Radek Dosoudil byl známý svým tvrdým a někdy až zákeřným stylem hry. Bereš tohle jako takový zlom, kdy si nemohl naplno ukázat, co v tobě je a nabrat herní praxi?

"Poznal jsem ho jako kluka osobně a je to super kluk. Ale na hřišti je hovado a takový zákeřní hráči by měli dostat celoživotní zákaz. V té době to byl strašný zlom, protože on mě chtěl zranit a byl to likvidační zázrak, že mi tu nohu nepřelomil na půl. Ale karma je zdarma a pak mu to fotbalový bůh vrátil. (pozn. Leonard Kweuke zlomil Dosoudilovi holení i lýtkovou kost v zápase Mladá Boleslav proti Spartě Praha)"

Další angažmá bylo ve Francii za FC Istres a potom zpátky v Německu, tentokrát Chemnitz. Ani tam to nevyšlo a následovala dvouletá pauza. Co si dělal během této pauzy?

"Ještě jsem byl ve Varnsdorfu, kde to šlo všechno super, dokonce jsem dal hnedka v prvním zápase od začátku gól. Ale týden na to, jsem si zlomil v přáteláku ruku a musel na operaci. A to už jsem v hlavě nezvládl a vyhořel jsem. Fotbal už jsem nechtěl nikdy vidět a tak jsem se 2 roky uzavřel do sebe a víceméně jen pil a zachránil mě až IKEM."

Poslední restart byl právě ve Varnsdorfu, jak si zmínil. Odehrál si ale jen 5 zápasů a konec s profesionálním fotbalem. Nyní hájíš barvy, díky Pavlovi Novotnému, velmi dobře známých Řeporyjí. To on tě oslovil a přivedl zpět k fotbalu?

"Já jsem chtěl po dvou letech bez sportu začít pozvolna, abych začal mít fotbal rád a Pavel mě oslovil, protože tady bydlím. Za mě to byla ideální varianta, i když jsem měl nabídky i z vyšších soutěží, ale na ty jsem se necítil a nechtěl jsem někde hnedka zase tu chuť do fotbalu ztratit. 😃 Chtěl jsem se na podzim rozehrát, abych zjistil, jak na tom jsem objektivně a pak na jaře ještě zkusit naposledy můj návrat do vyšší soutěže, ale Covid to všechno překazil a já nakonec odehrál jen 4 zápasy, 2 góly a jedna červená. 😃"

Prozradíš, odkud to byly nabídky? No a k té červené...co říkáš na úroveň rozhodčích v těchto nižších soutěžích? Musel to pro tebe být šok, protože i mě to ještě pořád občas šokuje, kdo může dělat rozhodčího. 😃

"Několik ze 3.ligy a jedna z Viktorky Žižkov."

Dokázal by si mi říct, v jakém týmu se ti hrálo nejlíp a kde byla nejlepší parta?

"Určitě v Eintrachtu Frankfurt. Bylo to nejkrásnější životní i fotbalové období mého života. Parta byla nejlepší v reprezentačním áčku v roce 2008."

Tvoje kariéra byla, vlastně pořád je, hodně bohatá. Našel by si nějaké věci, kterých lituješ, nebo to bereš tak, že se stalo to, co se mělo stát?

"Lituji jen jedné věci, že jsem odešel z Eintrachtu Frankfurt a nezůstal tam i ve 2. lize, to byla největší chyba v životě. A není dne, co toho nelituji."

Myslíš si, že si naplnil svůj potencionál? Dostal ses do zahraničí, což se nepovede některým lepším fotbalistům, ale přesto, myslíš, že si nemohl dokázat víc?

"Nenaplnil, určitě, ale hrálo v tom roli hodně faktorů. A některé člověk neovlivní. Ale i tak jsem měl úžasnou kariéru, na kterou strašně rád vzpomínám."

Velice brzy ses stal profesionálem, jaký je tlak na fotbalistu v Česku a jaký v Německu? Můžeš si zajít v klidu do restaurace, nebo na každém rohu číhají paparazzi a čekají až udělají fotku a můžou napsat nesmyslný článek do bulváru?

"Neskutečný rozdíl, v Česku to bylo strašný. Novináři a bulvár vám chtěl zničit život za každou cenu. Za to v Německu jsem byl za boha, lidi mě milovali, stejně jako celý klub. Dělali si fotky, ale nikdy je nezneužili."

Je to asi rozdílem v mentalitě lidí. V cizině, pokud se vyhrává, tak je asi každému jedno, co dělám ve svém volném čase, ale jak se začne nedařit, dostaneš to nejen od fanoušků pocítit, že? Kdežto v Česku se pořád hledá nějaká senzace i tam, kde není.

"V cizině i když se ti nedaří tak fanoušci za tebou stojí, v tom je rozdíl."

Vrátím se teď do tvých začátků. Pamatuješ si v kolika letech a kde si začal s fotbalem? Kdy je podle tebe ideální doba začít? Hned od začátku si hrál v útoku?

"Já jsem začal v 7 letech, v 1.třídě. Ale dneska už nevím, kdy je ideální věk. Všechno se zrychluje a ano já byl vždy útočník."

Spousta rodičů řeší, kam svoje dítě dát. Je podle tebe důležité dát dítě hned do ligových týmů, a nebo ho dát někam do místního, menšího klubu?

"Nejdůležitější je, aby dítě hrálo a je jedno kde. Hlavně, aby si tu hru zamilovalo."

Máš nějakého oblíbeného trenéra a naopak trenéra, pod kterým by si hrát už nechtěl?

"Trenér Funkel, můj první trenér v Německu, na toho vzpomínám nejraději. Už bych nikdy nechtěl hrát pod trenérem Michaelem Skibbem, s tím jsme se vzájemně moc milovali. 😃"

Jaký byl nejhezčí stadion, na kterým si kdy hrál, kam ses vždycky těšil?

"Waldstadion ve Frankfurtu. Nejkrásnější stadion na světě s nejúžasnější atmosférou a nejlepšíma fanouškama...52.000."

Je stadion, kam ses naopak nikdy netěšil, ať už kvůli atmosféře nebo zázemí?

"Na starej stadion Viktorie Plzeň, atletická dráha a fakt hnusnej stadion, kde přišlo 500 lidí, hrůza. Neuvěřitelný, co tam do teď vybudovali."

Teď se řeší kauza Martin Hašek, který dal výpověď. Prvně se zeptám, jak vlastně funguje vztah klub a hráč? Jako hráči nejste klasickými zaměstnanci klubu?

"Já tomu taky moc nerozumím. 😃"

Předpokládám, že ta kauza ti asi neunikla, jaký ty jako hráč máš názor? Stojíš na straně Martina nebo chápeš stanovisko klubu?

"Já o tom vůbec nic nevím, takže to nemůžu komentovat."

Napadá mě hnedka další otázka...jaké jsou tvoje oblíbené kopačky? Myslím ty, ze kterých se ti nedělají puchýře. 🙂

"Já od nějakých 15 let hrál vždy jen s Nike Mercurial Vapor, ty jsou nejúžasnější."

Není tajemstvím, že si měl rád zábavu a rád ses napil. Co byl tvůj oblíbení drink? 🙂

"Můžeš to sám vyzkoušet. Na www.martinfenin.cz jsem vydal svůj drink ŠMAKEC, vyzkoušej to."

Viděl jsem, já na alkohol ale moc nejsem, spíš mě tam lákaly jiný věci, takže možná koupím nějaký tričko a věnuju ho do tomboly na náš každoroční ples. Pokud by to bylo i s podpisem, bylo by to skvělý. 🙂

Spousta ligových fotbalistů po kariéře přizná, že po celou dobu byli vášnivými kuřáky. Dal sis cigaretu k pivu, nebo tě tohle minulo? 🙂 Jak striktně se dbá na životosprávu u nás a jak v zahraničí?

"Hodně mých spoluhráčů kouřilo a je to úplně normální i v zahraničí.Já sám ale nikdy nekouřil."

Měl si vysněný klub, nebo soutěž, kam ses chtěl dostat?

"Já vždy jen snil, abych si zahrál v jednom týmu s mým idolem Robertem Baggiem, to se mi nepovedlo, ale dostal jsem v roce 2010 nabídku z Itálie (Boloňa), kde Baggio hrál, ale odmítnul jsem ji."

Proč si ji odmítnul?

"Protože já a Eintracht byla a je láska na celý život."

Když máš volno a vyrazíš na dovolenou, kde to máš nejraději?

"Řecko je krásné, ale pojedeme s dcerkou a manželkou do Itálie."

Nelákalo tě někdy angažmá třeba v právě v Řecku, na Krétě, kde by si to měl takovou fotbalovou dovolenou?

"Měl jsem nabídku z Kypru, ale nakonec to nevyšlo, protože mi to schválně zkazil jeden manažer a nabídku z Hapoelu Tel Aviv jsem odmítnul."

A poslední otázka na závěr, když si začal nakukovat do áčka v Teplicích, mezi gólman byl i Radim Vlasák, pamatuješ si na něj, jaký byl třeba na tréninku a v kabině?

"Jasný že pamatuji, myslím si, že v té době byl brankář číslo 3, tenkrát byla v kádru na všech pozicích neskutečná konkurence. Ale jako kluk byl fantastickej."